Divný den

Ty jo, tak jsem si dnes tak doma na posteli řekla: " přoč si nezaložit blog na netu" ? docela zajímavá řečnická otázka..ani nevím jak mě to napadlo, snad dočasným pomatením smyslů těžko říct...
Dneska je takový klidný den, jako by byl víkend. Ležím v posteli, venku se mračí na horší počasí a ja si v duchu říkám....měla by ses jit učit, zase nestíháš no jo, věčně opakující se situace, pořád dokolečka dokola.
Nejsem ani ve škole, ani v práci, něco na mě leze (kéž by to bylo mužského pohlaví), ale vypadá to spíše na nějakého bacila. Ségra včera kapitulovala pod nátlakem angíny, která byla silnější než její protilátky v těle a já to asi chytám od ní (jak jinak). Nebylo mi ráno dobře a tak jsem raději zůstala doma, celou noc jsem se neklidně převalovala, takže jsem ani moc dobře nespala. Asi jsem udělala dobře, i když zase jsem zameškala ve škole důležité hodiny, např. zábavný seminář portugalského jazyka v ranních hodinách, od 8:20 nebo uspávající gramatiku portugalského jazyka...
Z okna koukam na letadla a pouštím si kvalitní hudbu (to jsem celá já). Místo toho, abych si četla Antologii teorie odborného překladu, která mi tu leží už asi měsíc, tak si tu píšu blbosti na netu.
No aspoň bych mohla jít večer na tu katalánštinu...nechce se mi, ale půjdu, zjišťuji že jsem čím dál tím víc líná (jak veš)...