Páni, včera (teda vlastně už dnes) jsem měla zvláštní životní premiéru.... Bylo něco po druhé hodině ranní, když jsem stále četla knihu a najednou to přišlo, jedna slza, druhá slza, a pak už jen proud. Poprvé v životě mě kniha dohnala k slzám.
Je to asi měsíc, co mi šéfová půjčila knihu - Přežila jsem, výpověď o zradě, nenávisti a odpuštění - Immaculée Ilibagiza. Předem mi řikala, že je to poměrně silný zážitek, ale že mě to tak složí jsem opravdu nečekala. Začátek byl vcelku dobrý, psáno poutavým stylem, opravdu nadmíru čtivé, až jsem se chvilkama přistihla, že se nemohu odtrhnout a hltám řádky dál a dál, abych se dozvěděla, jak to skončí.
A o čem že to je? Je to životní příběh hlavní hrdinky Immaculée Ilibagiza, která přežila Rwandskou genocidu, která proběhla na jaře roku 1994 a při které došlo k zavraždění cca 800 000 Tutsiů a umírněných Hutuů.
Tutsi (14%) a Hutu (85%) jsou 2 etnika žijící ve Rwandě. Při genocidě došlo k vraždění příslušníků kmenu Tutsi. Popisy, kdy sousedi a přátelé Immaculée patřící k etniku Hutu doslova rozčtvrtili její rodinu byly silnou kávou i pro mě. Detailně líčené momenty jak Hutuové komu co usekli mačetami jsem četla s hrůzou v očích a říkala si, že tohle se přeci nemohlo stát.
A co na tom bylo v podstatě to nejhorší? Zřejmě to, že jsem o této genocidě neměla ani tušení, že moje nevědomost je větší než jsem doufala. A zřejmě i zděšení, že k takovým hrůzným činům mohlo dojít v půlce devadesátých let.
Zkrátka Mexx došlo, že se má ještě hodně moc co učit než bude moci pyšně říct, že je chytrá!
Tuto kniho vřele doporučuji pouze silnějším povahám.
Je to asi měsíc, co mi šéfová půjčila knihu - Přežila jsem, výpověď o zradě, nenávisti a odpuštění - Immaculée Ilibagiza. Předem mi řikala, že je to poměrně silný zážitek, ale že mě to tak složí jsem opravdu nečekala. Začátek byl vcelku dobrý, psáno poutavým stylem, opravdu nadmíru čtivé, až jsem se chvilkama přistihla, že se nemohu odtrhnout a hltám řádky dál a dál, abych se dozvěděla, jak to skončí.
A o čem že to je? Je to životní příběh hlavní hrdinky Immaculée Ilibagiza, která přežila Rwandskou genocidu, která proběhla na jaře roku 1994 a při které došlo k zavraždění cca 800 000 Tutsiů a umírněných Hutuů.
Tutsi (14%) a Hutu (85%) jsou 2 etnika žijící ve Rwandě. Při genocidě došlo k vraždění příslušníků kmenu Tutsi. Popisy, kdy sousedi a přátelé Immaculée patřící k etniku Hutu doslova rozčtvrtili její rodinu byly silnou kávou i pro mě. Detailně líčené momenty jak Hutuové komu co usekli mačetami jsem četla s hrůzou v očích a říkala si, že tohle se přeci nemohlo stát.
A co na tom bylo v podstatě to nejhorší? Zřejmě to, že jsem o této genocidě neměla ani tušení, že moje nevědomost je větší než jsem doufala. A zřejmě i zděšení, že k takovým hrůzným činům mohlo dojít v půlce devadesátých let.
Zkrátka Mexx došlo, že se má ještě hodně moc co učit než bude moci pyšně říct, že je chytrá!
Tuto kniho vřele doporučuji pouze silnějším povahám.
Žádné komentáře:
Okomentovat