Minulý pátek jsem přišla z práce domů... brzo, jako vždy (pouze v pátek), najedla se a lehla si, později dorazila Zuzu. Měla jsem "slídící" náladu a tak jsem se prokousávala miliony webových stránek a tajně doufala, že najdu něco co by mě zaujalo a věřte nebo ne, našla! Zaujalo, nejen to, téměř mě to složilo :)V podstatě jsme byli na sobotu domluveni s naší kamarádkou z Chorvatska - Luckou, že jí s Jiřím vezmeme do Termixu na kukánek. Lucka se dosti těšila a my taky, protože jak já, tak i Jirka víme, jaký je Lucka číslo :) takže jsme si to nechtěli nechat ujít.
Každopádně, abych se dostala k jádru pudla. Na internetu jsem krom jiného našla, že v pátek hraje v Termixu náš oblíbený DJ Éro a v sobotu hraje Souky. Tato informace mě naprosto položila. DJ Souky je pro mě prostě DJ tragéd a to mu nikdo neodlepí. Krom toho, že z Termixu dělá "koncentrák" tím jak neustále pouští kouř, nedá se mluvit, protože se udusíte vlastním kašlem a na krok nic nevidíte, tak krom toho Vám nezahraje nic, co by nebylo zremixované. A to je jeho největší mínus. Na pohled působí příliš arogantně a když přijdete, jestli náhodou nemá tohle a tohle, tak jste ingnorováni (a to ne proto, že jsem holka) :) to už mám ozkoušené.
Prostě DJ Soukymu není pomoci... číst ten program na netu mě přinutilo sdělit tu tragickou novinku Jirkovi, ten pohotově (jako vždy, když se jedná o pařbu) zareagoval a navrhl přesunout akci neplánovaně na ten den, pátek. Já nebyla pro, Zuzu také kývla, dokonce Kája byl pro, tak jsem to psala Lucce. bohužel nemohla, měla už nějaký plán, řekla, že tedy půjde příště! Tak dokonce nás poctil přítomností také Charlie, který to vzal poměrně nezodpovědně, ale bylo to fajn, že tam byl s námi. Po přistání v Termixu jsme se na baru trošku zkrášlili, teda všichni dost, já decentně (tak někdo musí dělat ten zodpovědný dozor). Pak mě Charlie začal tahat na parket. Znáte takový ten pocit, že vás sledují? Tak takový pocit jsem měla, když jsem tam s ním tančila a kolem nás max 4 lidi...jejeje. Zřejmě jsem byla příliš málo pod vlivem, abych to tak nevnímala. Ale pak se parket začal plnit a já se vesele odreagovala a lítala jsem po parketu "rychle a zběsile" :) jediné, co jsem překvapivě nestíhala bylo pravidelně doplňovat tekutiny...
Každopádně večer se hezky rozjel, Jirka si bral drinky tradičně po dvou, Zuzu byla po půlnoci již opilá a Charlie hned po ní. Sem tam se tam objevili i nějací známí. A hlavně to byl večer "ztracených známých". Mluvím o těch, které jsem třeba neviděla rok ani s nimi nebyla jiným způsobem v kontaktu a ten večer jsem zrovna jednoho viděla a pak nás s Mimííí napadlo, že jsme vlastně desně douho neviděly jednoho "nejmenovaného" známého a hle....jen co jsem se hla k baru, tak on se tam zjevil se slovy, že nebyl tak půl roku v žádným buzinci :-) prostě jako na zavolanou...Po 2 hodinně ranní se na mě Mimííí opilecky a utahaně podívala s tím, že by jela a že bysme s sebou měly vzít i Charlieho, který druhý den měl vstát v 6 kvůli natáčení jednoho videoklipu. Nejdřív mi to přišlo jako dost blbý nápad, ale po chvilce, kdy jsem zaregistrovala Charlieho výraz: kam bych ty ruce ještě dal:)) jsem usoudila, že je nejvyšší čas jít. Rouzloučili jsme se s Jirkou a Kájou, kteří byli zaskočeni historicky brzkým odchodem a snažili se nás přesvědčit, abysme ještě zůstali :) bohužel marně. Když musíš, tak musíš...venku proběhla menší výměna šípů mezi střelci a hurá s Erikem domů. V podstatě jsem spala u Charlieho, abych se přesvědčila, že vstane a Zuzu jela domů. Ranní vstávání...to byla fuška, dostat milým způsobem (zkoušela jsem to 5 x po dobrém) Charlieho z postele se mi opravdu nepodařilo, takže jsem musela zvýšit hlas :) ale zabralo to, sice jsem dostala vynadáno, proč hned po ráno křičím a že jsem zlá. Ale jak víte, člověk se musí v životě smířit i s horšími věcmi než je být zlý po ránu. Každopádně pro mě mise splněna a co bylo dál? "Jeď do Pelhřimova a prohlédni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš."
Každopádně, abych se dostala k jádru pudla. Na internetu jsem krom jiného našla, že v pátek hraje v Termixu náš oblíbený DJ Éro a v sobotu hraje Souky. Tato informace mě naprosto položila. DJ Souky je pro mě prostě DJ tragéd a to mu nikdo neodlepí. Krom toho, že z Termixu dělá "koncentrák" tím jak neustále pouští kouř, nedá se mluvit, protože se udusíte vlastním kašlem a na krok nic nevidíte, tak krom toho Vám nezahraje nic, co by nebylo zremixované. A to je jeho největší mínus. Na pohled působí příliš arogantně a když přijdete, jestli náhodou nemá tohle a tohle, tak jste ingnorováni (a to ne proto, že jsem holka) :) to už mám ozkoušené.
Prostě DJ Soukymu není pomoci... číst ten program na netu mě přinutilo sdělit tu tragickou novinku Jirkovi, ten pohotově (jako vždy, když se jedná o pařbu) zareagoval a navrhl přesunout akci neplánovaně na ten den, pátek. Já nebyla pro, Zuzu také kývla, dokonce Kája byl pro, tak jsem to psala Lucce. bohužel nemohla, měla už nějaký plán, řekla, že tedy půjde příště! Tak dokonce nás poctil přítomností také Charlie, který to vzal poměrně nezodpovědně, ale bylo to fajn, že tam byl s námi. Po přistání v Termixu jsme se na baru trošku zkrášlili, teda všichni dost, já decentně (tak někdo musí dělat ten zodpovědný dozor). Pak mě Charlie začal tahat na parket. Znáte takový ten pocit, že vás sledují? Tak takový pocit jsem měla, když jsem tam s ním tančila a kolem nás max 4 lidi...jejeje. Zřejmě jsem byla příliš málo pod vlivem, abych to tak nevnímala. Ale pak se parket začal plnit a já se vesele odreagovala a lítala jsem po parketu "rychle a zběsile" :) jediné, co jsem překvapivě nestíhala bylo pravidelně doplňovat tekutiny...Každopádně večer se hezky rozjel, Jirka si bral drinky tradičně po dvou, Zuzu byla po půlnoci již opilá a Charlie hned po ní. Sem tam se tam objevili i nějací známí. A hlavně to byl večer "ztracených známých". Mluvím o těch, které jsem třeba neviděla rok ani s nimi nebyla jiným způsobem v kontaktu a ten večer jsem zrovna jednoho viděla a pak nás s Mimííí napadlo, že jsme vlastně desně douho neviděly jednoho "nejmenovaného" známého a hle....jen co jsem se hla k baru, tak on se tam zjevil se slovy, že nebyl tak půl roku v žádným buzinci :-) prostě jako na zavolanou...Po 2 hodinně ranní se na mě Mimííí opilecky a utahaně podívala s tím, že by jela a že bysme s sebou měly vzít i Charlieho, který druhý den měl vstát v 6 kvůli natáčení jednoho videoklipu. Nejdřív mi to přišlo jako dost blbý nápad, ale po chvilce, kdy jsem zaregistrovala Charlieho výraz: kam bych ty ruce ještě dal:)) jsem usoudila, že je nejvyšší čas jít. Rouzloučili jsme se s Jirkou a Kájou, kteří byli zaskočeni historicky brzkým odchodem a snažili se nás přesvědčit, abysme ještě zůstali :) bohužel marně. Když musíš, tak musíš...venku proběhla menší výměna šípů mezi střelci a hurá s Erikem domů. V podstatě jsem spala u Charlieho, abych se přesvědčila, že vstane a Zuzu jela domů. Ranní vstávání...to byla fuška, dostat milým způsobem (zkoušela jsem to 5 x po dobrém) Charlieho z postele se mi opravdu nepodařilo, takže jsem musela zvýšit hlas :) ale zabralo to, sice jsem dostala vynadáno, proč hned po ráno křičím a že jsem zlá. Ale jak víte, člověk se musí v životě smířit i s horšími věcmi než je být zlý po ránu. Každopádně pro mě mise splněna a co bylo dál? "Jeď do Pelhřimova a prohlédni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš."
Žádné komentáře:
Okomentovat