Já teda osobně ne, ale byla jsem tam na výletě. To byla panečku kulturní akce. Tak to probíhá, když se můra Džufyna probudí a najednou zavolá v pátek večer, jestli bysme třeba nejely s Mimí na výlet do Kutný hory v sobotu dopoledne. Co dodat? Čekala náš páteční pařba, ale přeci jen vidina kultury nás natolik nadchla, že jsme to téměř okamžite odsouhlasily! Vstávání krize, ale zvládly jsme to, dostaly se na Opatov a opatrně zasedly do F1 se světoznámým řidičem Džufym. NE, nebála jsem se, nebylo čeho. Navigace byla totiž mocnější než pan řidič, který se bál bučení krav* (viz poznámka pod článkem) a jel podle pravidel. Takže v podstatě jsme byli celou dobu v bezpečí... V Kutné Hoře byla ze začátku trochu zima, ale hned jak jsme vstoupily do Kostnice, tak nás vzrušení z tolika kostí rozpálilo natolik, že po zimě nezbyla ani stopa. Já snad tolik kostí v životě ani neviděla! Impozantní!
Nebyli bysme to "tradiční" skupina, kdyby si náš vedoucí Džufyna nesáhl na kosti za mříží, kde stálo červené na bílém - NESAHAT! Celé se to tam rozhoukalo a já nevěděla, za jakou kost se schovat dřív! Prolezli jsme kost po kosti celý prostor, udělali desítky památečních fotek a pak se prošli hřbitovem, abychom v sobě uchovali tu atmosféru. Po prohlídce jsme se rozhoupali směr katedrála. Na co jsme to nenarazili? Výstava o tabáku pod záštitou Philip Morris, no 4 kuřáci pohromadě - nešlo říci ne. A bylo to skvělé, fantastický design, hlavně ta žlutá pohovečka mě dostala, vtipné názvy cigaret a stylové výlohy neměly chybu. Dokonce jsme si pustili i informační video o zpracování cigaret a hned jsme byli chytřejší! Po výstavě jsme se tedy pro jistotu přesunuli do katedrály - nádhera. Pronikající paprsky tomu dodávaly tajemnou atmosféru, jen škoda, že celkový dojem kazila velká vnitřní rekonstrukce. Tak jsme si alespoň spravili náladu blbnutím s foťákem před katedrálou. Jak by řekla Madonna - Strike a pose. Po náročném kulturním zážitku se šlo na oběd. Po dlouhéééééééé (ano opravdu dlouhé) době jsem měla svíčkovou, moc dobrá! Džufina dokonce zavtipkoval se slečnou servírkou, které věnoval jako bonus - lístek se slevnou 10 kč myslím na psí žrádlo, tak to slečnu naprosto rozsekalo, že se smála několik minut v kuse, ale byla milá, vzala si to, a řekla, že to určitě využije. Když to Džufyna zaregistroval, tak jí ještě věnoval lístek pro změnu na kočičí žrádlo - tak na to už jsem ani já neměla komentář. Po vtipném výstupu v restauraci jsme se navígací pešky nechali donavigovat k autu :-) a pak směr centrum. Kutná Hora je nádherné město! Byla jsem tam poprvé a hrozně mě to nadchlo, navíc nám hrozně přálo počasí. Viděli jsme Chrám Sv.Barbory se zajímavými "chrliči", sem tam poseděli a jen vnímali okolí, tam vlezli, tam vylezli, tam zalezli...zkrátka viděli jsme toho spoustu a to dokonce i Goofovo kolegu z práce!
Takže si pamatujte - když do Kutné Hory - tak jedině přes stříbrné doly!
*tento zvuk ze sebe vyloudila navigace pokaždé, když byla překročena maximální rychlo v obci, slovy padesát kilometrů v hodině :-)
Nebyli bysme to "tradiční" skupina, kdyby si náš vedoucí Džufyna nesáhl na kosti za mříží, kde stálo červené na bílém - NESAHAT! Celé se to tam rozhoukalo a já nevěděla, za jakou kost se schovat dřív! Prolezli jsme kost po kosti celý prostor, udělali desítky památečních fotek a pak se prošli hřbitovem, abychom v sobě uchovali tu atmosféru. Po prohlídce jsme se rozhoupali směr katedrála. Na co jsme to nenarazili? Výstava o tabáku pod záštitou Philip Morris, no 4 kuřáci pohromadě - nešlo říci ne. A bylo to skvělé, fantastický design, hlavně ta žlutá pohovečka mě dostala, vtipné názvy cigaret a stylové výlohy neměly chybu. Dokonce jsme si pustili i informační video o zpracování cigaret a hned jsme byli chytřejší! Po výstavě jsme se tedy pro jistotu přesunuli do katedrály - nádhera. Pronikající paprsky tomu dodávaly tajemnou atmosféru, jen škoda, že celkový dojem kazila velká vnitřní rekonstrukce. Tak jsme si alespoň spravili náladu blbnutím s foťákem před katedrálou. Jak by řekla Madonna - Strike a pose. Po náročném kulturním zážitku se šlo na oběd. Po dlouhéééééééé (ano opravdu dlouhé) době jsem měla svíčkovou, moc dobrá! Džufina dokonce zavtipkoval se slečnou servírkou, které věnoval jako bonus - lístek se slevnou 10 kč myslím na psí žrádlo, tak to slečnu naprosto rozsekalo, že se smála několik minut v kuse, ale byla milá, vzala si to, a řekla, že to určitě využije. Když to Džufyna zaregistroval, tak jí ještě věnoval lístek pro změnu na kočičí žrádlo - tak na to už jsem ani já neměla komentář. Po vtipném výstupu v restauraci jsme se navígací pešky nechali donavigovat k autu :-) a pak směr centrum. Kutná Hora je nádherné město! Byla jsem tam poprvé a hrozně mě to nadchlo, navíc nám hrozně přálo počasí. Viděli jsme Chrám Sv.Barbory se zajímavými "chrliči", sem tam poseděli a jen vnímali okolí, tam vlezli, tam vylezli, tam zalezli...zkrátka viděli jsme toho spoustu a to dokonce i Goofovo kolegu z práce!
Takže si pamatujte - když do Kutné Hory - tak jedině přes stříbrné doly!
*tento zvuk ze sebe vyloudila navigace pokaždé, když byla překročena maximální rychlo v obci, slovy padesát kilometrů v hodině :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat