neděle 5. října 2008

Sváááčina, svááááčina, svááčina začíínááá

To byl zase jednou Termixový maratón a důvod? Můj miláček Beatka se rozhodla, že přijede na konci září k nám na prázdniny. To víte, my už jí dlouho lákaly a naskytla se vhodná příležitost, tak proč toho nevyužít? Prázdniny nebyly jen víkendové, ale příjezd byl naplánován již na středu! A to z jediného a prostého důvodu. My už tolikrát vykládaly Beatce o úžasné české St v Termixu, že ona prostě nemohla jinak a musela přijet už ve St,abychom mohly společně vyrazit na staré české pecky do narvaného Termu. Spolu s Lukáškem jsme ji vyzvedli do Florenci a hurá k nám, odložit věci, dát si panáka na uvítanou a rychle rychle tančit. V Termixu již na nás čekal (ne tak dobře naladěný) Charlie, dali jsme si na baru drink a už jsme se prodírali davem k zrcadlu do rohu. DJ Jirka nezklamal a jako každou ST hrál největší pecky. Nešlo jinak než tančit a dobře se bavit. Nemám ani tucha, kdy jsme se dostali domů, jediné co si matně vybavuji je, že jsem měla jít do práce, ale vzdala jsem to, protože jsem byla silně nevyspaná a k tomu ještě zřejmě podnapilá. Zuzu byla hrdinka dne, ta poctivě vstala a vyrazila do práce, moc dobře jí nebylo, ale držela se holka statečně! Má náš obdiv :-) abychom jí s Beou podpořily, tak jsme za ní vyrazily na oběd, ono to ani jinak nešlo, když Bea pořád doma hučela: sváááčina, sváááčina, sváááčina začínááá. Ano! Byla jsem psychicky vydírána! Po obědě domů, abychom se řádně vypravily a připravily na divadlo. Bea šla spát a já si nečekaně sedla k počítači. Potom se dostavil Tomek s lahví bílého vína a znáte mě. Já neumím říci ne! Takže jsem vypila pár skleniček a šlo se na bus. Do divadla jsme dorazili později a už nás tam čekala Mimí a její kolegové.
Šla jsem si tradičně koupit lístek a pak jsme si to s Tomem namířili přímo na bar, na jednoho zdravotního panáka. Ze kterého se rázem stali dva a v momentě, kdy přišel Kubyy už tři. Ale pouze v rámci zdraví :) Divadlo bylo skvělé, byla to komedie se vším všudy a reportérka z TV Blava prostě naozaj nemala chybu! Po divadle jsme si sedli do kavárny, kde se mělo odehrávat malé „rozloučení“ s mojí roční funkcí kulturní referentky pro akademický rok 2007-2008. Já to řádně oslavovala, jeden panák, druhý, třetí….osmý a dál nebudu pokračovat, abych vás nepohoršila. Každopádně jsem byla chvilkami dojatá, díky vyjádření poděkování mé osobě, za tu ochotu a práci ve funkci referentky. Není nad upřímné poděkování. Myslím, že se večer poměrně povedl, všichni se více méně bavili mezi sebou. Sdělovali novinky, dojmy… Když valná většina odešla, tak jsme se rozhodli pro výjezd do Termixu na 80. a 90. léta, jak bylo již předem domluveno. Bea, Mimí, Charlie, Roman a já. Trochu se to ve finále zkomplikovali, ale zvládli jsme to. Zatančila jsem si skvěle, DJ Ero mi zahrál téměř vše,co jsem si řekla, takže jsem si to doopravdy užívala, a sami víte, jaký je můj vztah k hudbě. Jen škoda, že někteří přebrali (co se týče alkoholu) a jiní byli zase příliš utahaní, takže jsem musela přátelsky ustoupit a přistoupit na pravidla brzkého odjezdu. Navíc při představě, že tam půjdeme i následující den mi to nepřišlo tak dramatické. Ráno probuzení kolem 12 (takže spíš poledne), oběd, spánek, já odjela za Charliem do Pidivadla a sraz byl před 6 na I.P.Pavlova, šlo se na karaoke a to se tedy opět vydařilo. Vtipné bylo, jak mě „balil“ pan barman, to byste museli vidět, ostatní se náramně bavili, ale určitě to mělo i své klady, získala jsem 10% na nájem :) po karaoke jsme se vydali s Paulem, Sylvií, Charliem, Beou a Mimí směr Mezcal na nějaké to výborné papáníčko v mexickém stylu a po večeři hurá do Termixu, kde nás čekal opět DJ Ero. Jenže opět jsme moc dlouho nevydrželi, teda já měla energie dosti, ale ostatní byli utahaná, koho nebolely nohy, tak byl unavený jinak…takže jsme zase vyráželi brzo na kutě. Sobota, probuzení, jídlo, vyprovodit Beu na bus, kino s Charliem – Hellboy, po kterém jsme naznali, že aby nemusel Charlie domů, takže můžem jet k nám. Vesměs jsme byli srozuměni s tím, že budeme i v sobotu vyrážet na uvítací pařbu s Jirkou, který se vracel z dovolené ze Sardinie a měl nehoráznou slinu. Přiznám se, po maratónu mi nezbylo moc energie a elánu, takže jsem to hodně zamítala. Dokonce jsem o tom Jirku informovala, ale jeho srdceryvné smsky mi nedaly než svolit a když pak ještě volal s nadšením v hlase, že se těší na nás a do Termixu a že pro nás má dárky, tak to už prostě nešlo jinak. Krásně jsem učesala Charlieho (až jsem byla na sebe pyšná), sama jsem se ani nestačila učesat, to vážně, jediné co jsem stihla bylo obléct si první kalhoty a triko bez rozmýšlení a jen doladit barevně stíny a to byste nevěřili, jaký jsem sklidila úspěch. Jak tragikomické :-) Každopádně z dárku jsme měli radost, Jirka se rychle opil, všichni potkali staré známé, které dlouho neviděli…jak zvláštní večer. Dobrá hudba…kdyby mě sem tam nechytala křeč do lýtka, tak by to nebylo tak špatné! Charlie nakonec u nás spal, nechal si tam totiž peněženku. Takže někdy ráno (netuším kdy) jsme s Erikem zavezli Jirku domů, a pak se zavezli domů. Hurá spát, ráno vstát, Zuzu byla v dezolátním stavu po tom co vypila se nedivím :) mě nic nebylo, ještě jsem Charliemu stihla připravit smaženky a vyžehlit vlasy (to já ráda) a pak už jen relax, relax, relax.

Takže rada na závěr? Chcete-li pařiti dlouhé noci, nezvládnete to bez alkoholové pomoci! :-)

Mexx byla na další svatbě!

Tak to jsem to zase trošku zanedbala...ale teď to všem vynahradím. Byla jsem pozvaná na svatbu kamarádce, se kterou jsem tančila ve skupině na hodech. Je to navíc sestra mé skvělé kamarádky Terezky. Pro začátek bych ráda vypíchla svou důležitou funkci na svatbě :-) Byla jsem nominována hlavní dekoratérkou aut (to zní sakra vznešeně co?). Každopádně jsem byla trochu nervózní, protože jsem zdobila auta naposledy několik let zpět a nevěděla jsem ani kolik jich bude a zda budu mít nějakou "kvalifikovanou" pomoc. To víte, brala jsem to velmi zodpovědně. Samotný obřad měl začít v 11h, takže mi bylo řečeno, ať se dostavím po 9h, že to se budou pomalu sjíždět auta. Došla jsem do nevěstina domu a ejhle...bylo mi trošku úzko, byla jsem přivedena do kuchyně, kde jsem si sedla vedle svědka a jeho přítelkyně a tetičky a pana kameramana, který mě točil, když jsem pila vodu...no bez komentáře, začala jsem se modlit, aby přijel nějaké auto, na které bych se vrhla. Pak se konečně začaly vozy hromadit u domu a já za pomoci nejmladší sestry Květušky vyrazila s mašličkama, nůžkama a lakýrnickou páskou k autům. Byl to stres, každý řidič stál a sledoval, zda mu nedemoluji auto a přitom jsem špendlíky téměř nepoužívala, protože jsem to vše zajistila tou páskou. Navíc jsem na sobě měla poprvé po několika letech podpatky! Takže jsem se ještě snažila při tom zdobení nezabít. K tomu jsem si vzala šaty, abych vypadala dosti reprezentativně ale silonky jsem si já kráva blbá nevzala, takže jsem doslova mrzla :-) ale jelikož jsem šikovná holka z vesnice, tak jsem to zmákla, také díky své nadané pomocnici. A pak už jsme se jen vydaly s Míšou na obřad do vedleší vesnice, do kostela. Nějakou dobu jsme ještě čekaly než dorazili svatebčané, účes byl v prdeli, takže moje ranní snaha přišla v niveč, vypadala jsem doslova jako čarodějnice, už mi jen chybělo koště. U kostela to prostě bylo jako na větrné hůrce a k tomu ta šílená kosa. I v tom obrovském chladném kostele bylo tepleji než venku. Obřad byl krásný, i když na mě mořná trošku dlouhý, ale sbor jim moc krásně zpíval...po obřadě domů, odpočívat na večerní párty, ale moc jsem si neoddechla, jen co jsem se nadala, tak už mě vyzvedával řidič... :-) Na svatbu jsme dorazili s Míšou, Lubem a Luckou. Z počátku jsem si říkala, že to nebude moc dobré, Terka měla jíné povinnosti než věnovat se nám, nevěsta byla pořád někde v tahu (ale co, přejme jí to, byl to její den) no a s Míšou jsme naznaly, že nejlepší bude, když se rychle a účinně opijem, aby nás to pak tak netrápilo. A jak jsme řekly, tak jsme udělaly. Daly jsme si dobré moravské červené víno - to je vždy hodně silné a už to jelo. Jedna, druhá, třetí plná sklenička, pak pár panáků jelzina a hned byla svatba krásnější! Hned jsme se lépe seznamovaly, obtěžovaly jsme mladšího bratra nevěsty...ten chudák byl na rozpacích, ale stane se. Když to viděl jeho táta, tak se vřele usmál a povídá: "jen ho holky pořádně proškolte" :-)) no co dodat? Ale ne, to bysme mu neudělaly... takže jsme ho nechaly žít. Kapela hrála výborně, na místní poměry zahrála skvěle i Kylie Minogue a další mé oblíbené interprety. Dokonce jsem si i zatančila :) takže na mé straně rozhodně spokojenost, opileckým telefonátem jsem stačila pobavit i Charlieho. Asi jsem byla hodně moc moc :) ale tak co no, byla to svatba už letos druhá a to že mě čeká teď 24 další a snad tento rok již poslední!
Jediné co mě asi mrzelo bylo, že to končilo strašně brzo, já bych to klidně protáhla do rána... Naštěstí mi nebylo blbě :) asi už něco vydržím, to víte pravidelně trénuji! Druhý den mě čekala adrenalinová projížďka na motorce, to byla bomba! Jak jde o adrenalin, tak na to slyším :) ukrutná zima to ještě stupňovala a když se rozehřála kola, tak už to šlo i v zatáčkách tak dolů, že jsem myslela, že budu mít odřená kolena. Miluji takový druh nebezpečí :-)
Takže milánkové, co nás čeká dál? Beatiny prázdniny v Praze, moje rozlučka s fukncí kulturní referentky, víkend v Nových Hradech a po dlouhé době víkend doma:)
Jak by řekla Qester Qočičková - Nazhle děvčata a chlapci :))