pondělí 1. září 2008

Analya, Alanya nebo Antalya?

Heeeej všichni, jsem zpět! Je tu někdo? Hodlá někdo poslouchat co mám na srdci? Faaaajn, já tu nejsem od toho, abych někomu dělala vatu, jasný? :-) Ano, je to tak. Mexx byla na dovolené!Měla premiéru v Turecku!Ooooh horké Turecko, země červeného půlměsíce...Cola, fanta, ice-tea, parašut... :-)

Opálení bledne, kůže se loupe, ale jsem stále plná dojmů!
Jak to všechno začalo? V podstatě asi tak, že jsem se netěšila, vlastně se mi tam nechtělo, což bylo veřejným tajemstvím, říkala jsem si, Mexx, víš dobře, že špatně snášíš teplo a ty přeci nejsi ten opalovací typ, ty chceš přeci víc?!
Ale odsouhasila jsem dovolenou, co odsouhlasila, vždyť já ji dokonce objednala!! A náš cíl? Kleopatra Golden Sun v Turecké Alanyi. Po mnoha letech jsem opět usedla to toho okřídleného stroje značky ČSA a hurá pryč do teplých krajin. Let byl v klídku. Seděla jsem na trojce s milým mladým párem (pařmeni první třídy), takže jsme se poměrně solidně společně zasmáli a necelé tři hodiny utekly jako voda. Jak mě a Jiřince téměř ujel transfer z letiště do hotelu - to bych raději vypustila....
Cesta dlouhá, ale tak díky bohu za vynálezy jako je mp3, s Jiřinkou jsme v ranních hodinách probrali nezbytná témata, jakože němčina bude jednou hodně žádaná apod. To víte, co byste chtěli dělat ve 2 ráno. První noc náhradní ubytování - doslova jsme měli s Charliem z pekla štěstí a jela nám v obrovském pokoji klimatizace. Holky už tolik štěstí neměly. Jak jsme jezdili s Mimííí výtahem sem a tam také ponechám na živé vyprávění...o našem nočním ježdění s kufry se jistě dle bouřlivého smíchu dozvěděl celý hotel. Noc chladná (u nás), u holek hotové peklo, což se projevilo ráno na snídani. Zuzu měla mrtvolný výraz, Charlie provokoval s tím jak mu byla večer zima....a já myslela, že tu snídani nepřežijem ve zdraví. Po snídani průzkum terénu s Jiřinkou , Zuzu a Charlie začali chytat čokoládu u bazénu!Okolí pěkné, krám na každém rohu... pláž pěkná, moře mokré a slané = mé požadavky splněny :-)
Po nastěhování do pokojů jsme se šli válet k bazénu. Teda ostatní, já jsem poslouchala mp3 a kývala se na lehátku do rytmu jak vorvaň :-) ale byla jsem spokojená!
První den na pláži a Marušku alias Parušku a později zvanou Parašut znala půlka pláže :) Začalo to tím, že tam chodil po láži tzv. "beachboy", který upravoval slunečníky a nabízel nápoje a zmrzliny, my si objednali zmrzku a Zuzu se chtěla zeptat jakou chci, ale já ji neslyšela bo jsem měla mp3 a tolikrát řekla Maruško, že si to ten beachboy zapamatoval, rychle zkomolil na Parušku a ve finále z toho vytvořil další slovo Parašut.Vtipné? Ani ne! Kdykoli se pohyboval kolem, tak nabízel parašut a nově příchozím turistům také a nezapoměl při tom na mě ukázat :)
Charlie, Jiřinka a Mimí se mohli počůůůrat smíchy, jak se váleli....pche. Poctivě jsme se intenzivně mazali, hlavně já a Jiřinka, 50 tka nám vytvářela souvislý neoprén na kůži, ale ochrana je ochrana! Ale po 3 hodinách blbnutí ve vodě ani 50tka nestačila, spálila jsem si děsně záda a prsa :) takže jsem si už na tý pláži říkala, jak asi večer budu spát?! Na boku - to se vám řekne...tak já spát moc neumím. Takže když došlo na výlet po řece Manavgat, tak už jsem se vyhýbala vodě a slunci jako čert kříži. Ale výlet byl parádní! Krásná příroda, dokonce i divoké kozy :)) jsme viděli, na oběd jsme šli do příjemné restaurace, nakupování jsme stihli. Teda já byla pouze za "stylistku" = procházela jsem regály a podávala "vhodné" kousky oblečení :) sama jsem si vybrala velké kulové, protože už na to pak nebyl čas, ale tak hlavně, že naše dvě modní hvězdy nakoupily potřebné na novou sezonu. Každý večer jsme pořádali karetní večery u skleničky (jak jinak). Člověče nezlob se, kvarteto, karty, kostičky... to byla panečku zábava. Jen si zkuste někdy zahrát Člověče s Charliem a pochopíte o čem mluvím :) Také jsme si vydali na procházku do centra a na co jsme nenarazili? Na park s houpačkama :) který byl zneužit Charliem a Mimíí a také jsme objevili luxusní cukrárnu...to byla slast...hmmm. Také jsme nakoupili nějaké suvenýry a dárečky a spokojeně se vrátili do hotelu na lehkou večeři a meloun :) Dny na pláži nebyly špatné do té doby než se kolem nás vyskytla skupinka českých "předdůchodců"... jejichž členka pobíhala po písčité pláži v pravých jarmilkách a mávala výrazným šátkem na své "kolegy" na šlapadle. Jiní pro změnu komentovali po minutách čas a událosit kolem nich. Je 10:10 a nejsou žádné vlny, to je asi tím, že ještě neprojela žádná loď apod....takže to bylo trochu o zdraví, ale přežili jsme, jak čtete. Poslední den krize - vypadl proud v celém městě, takže být bez klimatizace na pokoji bylo horší než být ve 40 tkách venku. Prostě jste se pohli a byli jsme promočeni potem...hnus! Ale nějak jsme to doklepali a dokonce i odletěli. Byla jsem tak utahaná, že si jen pamatuji, jak jsem se opřela v letadle o Charlieho rameno a slyšela startovat motory - nic víc, probudila jsem se až v Praze. Vyprala, uklidila a ulehla ke spánku :) abych mohla jít večer přivítat Prahu a své přátele do Termixu :) a jak jsme dopadli? O tom zase jindy...

Žádné komentáře: