Řekla jsem, že se to dovíte, tak tady to máte...nechcete? Faaajn! Stejně to budete muset poslouchat. Po návratu z dovolené (v ranní sobotních hodinách) bylo více než jasné, že si nenechám ujít příležitost přivítat se s Termixem a taky že jsem si ji ujít nenechala. K mému skvělému nápadu se připojila i Mimííí a Charlie (který to tedy trochu prospal). Mimí si šla lehnout hned po příletu, já tak rychlá nebyla, byla jsem líná vybalit si, takže jsem ve finále šla spát kolem oběda. Probudila se po 19 h a začala organizovat odjezd a vše nutné. Pamatuju si, že mi Charlie psal, že si jde ještě chvíli dáchnout, abych mu napsala tak o půl 22. Šla jsem probudit Mimí, která spala hodně tvrdě a přinutila ji vylézt a s chutí se oblékat :-) Psala jsem smsku Charliemu, jak jsem slíbila, pak mu zkoušela i volat, ale nebral to, z čehož jsem usoudila, že je zřejmě ve sprše a dále to nedramatizovala. Se Zuzu jsme opustili hnízdo po 23 h. Rozkaz zněl jasně, Charlie nastoupí v určenou dobu na určeném místě. Ovšem!? Co se nestalo...Zuzu to již cestou předvídala, já tomu nevěřila. Ano, Charlie tam nebyl a ani nereagoval na mobilu. Po několika minutovém zkoušení jsme se odhodlaly vyrazit do Termixu bez něj s tím, že to ještě budeme zkoušet. Zuzu už po půlnoci nervózně koukala na hodinky a stanovila diagnózu - nenapravitelné, a následně navrhla řešení! Pokud se nedostaví do 1 h, tak si pro něj jedem. Když jsem spatřila její vražedný výraz ve tváři, tak mi v podstatě nezbylo nic jiného než jí nápad odsouhlasit a jít zavolat taxika. Erikovi jsme v autě vysvětlili situaci, musel se smát. Vyhodil nás na Bramboříkově a my už pípali dole na Charlieho v 10.patře...já mu ještě do toho zkoušela volat. Najednou se ozval do sluchátka zmatený, rozespalý hlas Charlieho, který se ptal co se děje, Zuzu mu to velice stroze vysvětlila s tím ať okamžitě otevře! Charlie nechápal proč a nechápal ani, že stojíme dole. Nakonec nás s hrůzou a se slovy kolik je? pustil dál. Když jsem viděla rozčilenou Mimi :) tak jsem začala už ve výtahu litovat Charlieho, haha. Charlie otevřel překvapeně dveře se zalepenýma očima...a bezcílně několik minut bloudil po bytě. To byl pohled. Hlavně než mu došlo, že už jsme spolu měli pařit přes 2 hodiny! Každopádně jsme mu poradili se stylingem a mohli jsme o5 volat Erikovi, aby pro nás přijel. Charlie na baru na omluvu koupil panáky a konečně jsme mohli důstojně oslavit bezpečý příjezd z dovolené v nově opraveném Termixu. To se panečku pařilo :) nejvíce zábavy jsem si užila na parketu, kam nainstalovali nově zrcadla, to jste měli vidět ty buzny :) jak se na sebe neustále dívali, exhibovali své bicepsy a kontrolovali, zda nemají náhodou jeden vlas vlevo, když má být vpravo...no to byste museli vidět. Každopádně my tančili jak o závod a hlavně pili a pili, já s Charliem a Standou na baru...Mimí se chvíli bránila, ale ve finále se neubránila a spadla alkoholikům do spáru. A co se nestalo, všichni odpadli, jen 3 stateční zůstali a prudili barmany. Kdybych řekla, že jsme to byli my, tak řeknete, že vás to nepřekvapuje a kdybych řekla, že my to nebyli, tak tomu stejně neuvěříte! Charlie byl velice společensky naladěn, že vyskočil na bar a tančil za úplného ticha a mých (nejen) pohledů pro pozůstalé :-) měly jsme co dělat s Mimí, abysme ho donutily odejít, a že jsme se přitom nasmály. A co nás čekalo venku? Snažili jsme se Charlieho uklidnit, aby neustále nezvonil na dveře Termixu, aby nehučel, kde je Erik a aby tak neřval...a že nám to k nečemu bylo :) Ve finále to dopadlo tak, že jsem musela vyjet s Charliem do 10. patra, do bytu, abych se přesvědčila, že v pohodě ulehne, ještě jsem ho mateřsky zakryla a dala mu pusu na čelo na lepší spaní :-) a šla jsem...druhý den nás čekal oběd se Smilemannem, tak jsme se moc nevyspali, a po obědě opět na Mamma miu! Takže rozhodně to byl další "kulturní" víkend, kterého jsme využili do poslední kapky (alkoholu samozřejmě)!
Žádné komentáře:
Okomentovat