Aktualita ze všech nejčerstvější! Stejně jako po roce příjdou Vánoce, tak mě začala tento týden škola. Pozitivní na tom je, že to vyšlo skvěle, že mám jen 2 dny v týdnu. Přesto jsou to dosti napresované dny! Od 10-18 UT a ST 8:20- 17 :) skoro žádné přestávky, max 10 minut, když je to již hodně, tak akorát dojít si na záchod a napít se :) Každopádně úterý byl masakr. Vše nasvědčovalo tomu, že již od rána to bude tragický den. Jela jsem na 9 do školy, přesvědčená, že mám hodinu koverzace - omyl, ta hodina je až ve ČT, no super, do dodat...co teď budu dělat? Hm..zamyslela jsem se hluboce a rozhodla se, že pojedu na hlavní fakultu k Rudolfinu na internet. Nasedla jsem na Malostranském nám. na tram na Malostranskou. Tam jsem nekonečně dlouho čekala na jedinou tramvaj, která jezdí přes most a to 18, přišla k počítači - první zádrhel, nepamatovala jsem si heslo! Po 6tém pokusu jsem je uhodla. Hlásilo mi to, změňte si heslo. Tak jsem je měnila asi na 4 x, protože mi to nepovolilo jedno ze 7 hesel, které jsem již od prvního ročníku vystřídala :-) takže jsem intenzivně zapojila mozek, abych vymyslela nové heslo, které si budu pamatovat! Heslo úspěsně změněno. V duchu jsem si řekla - slááááááva! hurá na net. OMYL, když jsem se přihlásila, tak mi to nahlásilo pro změnu, že nemohu být nalogovana do školního systému a musím kontaktovat správce sítě...zkusila jsem to tedy ještě 3 x a pak mi došla trpělivost a šla jsem si raději koupit svačinu. Cesta zpět mi teď příjde poněkud vtipná, když se na to podívám s odstupem :-) Nasedla jsem na 18tku smět Malostranská a tam měla v plánu přestoupit na jakoukoli tram krom 18tky směr náměstí. Poslouchala sjem mp3 a zpívala si, když v tom se přibližovala tramvaj a já nastoupila a asi po 3 sekundách, když se zavřely dveře mi došlo, že ani nevím jaké je to číslo...ehm, no řekněte, není to pech? Samozřejmě, že jsem nastoupila do tram, která jako jediná nejede tam, kam jsem potřebovala! Vybuchla jsem smíchy nad svou tragédii, nic jiného mi ani nepřišlo vhodnější, takže se na mě okolí dívalo trošku šokovaně :) vystoupila u fakulty a zase dlouho čekala na 18tku, která mě převeze přes most. Venku totiž poprchávalo a mě se vážně nechtělo pěšky, za jiných okolností tuto vzdálenost zdolám za 10 minut :) i s přestávkami. Ve škole - naše výborná brazilská lektorka zřejmě zapoměla, že mluví na studenty, nikoli na rodilé mluvčí a jela jako kulomet. Druhý šok, z těch 6 lidí, co jsme tam seděli 3 byli v Portugalsku do srpna na Erasmu (takže z nich většina aktivně používala portugalštinu) a 1 z nich pracuje tady pro portugalskou fimu, takže se pohybuje v "portugalském" prostředí a jediná já a ještě kamarádka jsme naznaly, že jsme zcela out of scope, protože se nám podařilo přes prázdniny zapomenout i to, co jsme nikdy nevěděly :-) (obrazně řečeno). Vůbec mě nenapadala důležitá slovíčka, jako např. právě slovíčko zapomenout, takže jsem byla skoro bezradná. Ve finále jsme ještě k tomu dostali test...znalostní tákající se politického rozdělení Brazílie, zjistila jsem, že vlastně ani nevím, co je to federativní republika a hlavou mi problesklo - pane bože, jak ty tenhle rok přetrpíš to netuším! Každopádně jsem si alespoň tipla kolik "estados" má Brazílie a kupodivu jsem tipla přesně :-) tak aspoň něco. Další hodina syntaxe - katastrofa. Nějaká valence slov mi nic neřekla. Když jsem se podruhé zamyslela, tak jsem přišla na to, že vlastně jsem to již jednou studovala asi ve 2. ročníku :-) ale to už dávno odvál čas a moje paměť tak daleko nesahá...
A rada? Chcete-li se učit italsky. Choďte na přitažlivé muže s utaženými opasky :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat