středa 29. října 2008

To byla alespoň služebka :-)

Tak zase chvíli odmlka. Zážitky a události se v tak velkém spádu nahrnuly do mojí hlavy, že budu mít co dělat (teda já ně, ale moje dlouhodobá paměť jo), abych si vybavila co se všechno za poslední měsíc stalo :-)
Začnu docela zábavným víkendem na konci září. Jakože všichni víte, že dělám v cestovní kanceláři, která také zařizuje relaxační pobyty v lázních všude po republice. Na začátku září nám do CK přišla pozvánka do Nových Hradů od jednoho obchodního partnera, že se bude organizovat pro obchodní partnery speciální wellness víkend v hotelu v Nových Hradech a že bude zajištěn program jak pro dámy tak i pro pány! S kolegyní Zuzkou jsme naznaly, že se se svolením šéfové vydáme na jih zkoumat místní přírodní krásy a nechat se hýčkat. Již z emailové konverzace s panem ředitelem hotelu - Mr. Dvořákem (budeme mu říkat Mr.D) bylo téměř jasné, že je to pohodový chlapík s velkým smyslem pro humor, takže my se se Zuzu velmi těšily! Vše začalo v pátek, kdy jsme vyrazily v odpoledních hodinách směr Tábor. To byla panečku cesta, sice jsme měly navigaci, ALE ta nebyla úplně nejspolehlivější, protože nás dokonce přivezla do slepé uličky ke kolejím :-) takže se Zuzka pak ve finále spoléhala na mě. Jste v šoku?? Já také:) od jakživa totiž tvrdím, že se orientační smysl a neumím číst v mapách. Smůla, musela jsem se toho statečně chopit a důvěryhodně předstírat, že tomu rozumím. Je to jasné, jsem dobrá herečka, protože jsem to sehrála dost dobře až jsme skoro zabloudily :)) a to jsem vypadala naprosto přesvědčeně!
Každopádně v Třeboni nás musela navigovat moje ségra po telefonu, abysme nejely kamsi někamsi nevím kam. Se Zuzkou jsme naznaly, že to vlastně není špatné, že jsme si udělaly takovou krásnou poznávačku po jížních Čechách, kdy místo 3 h jsme jeli 5 h :)
Důležité je, že jsme dojely v pořádku, na recepci nás uvítala mladá holka - Moňáris, která oznámila, že jí máme dát vědět, až budeme připravené, že na nás čeká pan ředitel s večeří. No tak to byla hodně příjemná zpráva po vysilující cestě. Šly jsme si uložit do luxusního pokoje věci a pak se jen převlékly na večeři a už už jsme čekaly nažhavené na to, jak Mr. D vypadá ve skutečnosti. A překvapení! Vypadal skvěle, hlavně se projevil jako velmi schopný a chytrý člověk...sršící humorem :) co víc si přát? Dali jsme si výbornou večeři a stáhli společně ve třech 2 flašky drahého víno na účet Mr.D a pak ho jely odvézt (řídila slečna recepčí) domů :-) o zábavu tedy postaráno. My se Zuzu se pak vydaly s Moňáris do místního baru na pár kol panáků a vesele si opilecky pochodovaly zpět do hotelu v ranních hodinách. Ráno jsme čekaly na slíbenou snídani do postele od Mr.D, ale nějak jsme se nedočkaly :) prostě komik, tak jsme se vydaly dolů... kde již téměř všichni věděli, že jsme předchozí noc chlastaly s Mr.D :-))
Po snídani jsme se vydaly na procházku do Tereziina údolí (nádherné prostředí) a pak zpět na oběd a od oběda už se jen dál pilo a žralo - no zadarmo, kdo by to nebral?! Pro dámy byl přichystaný program ve formě profesionálního líčení, masáží, manikúry...k tomu nám pořád někdo doléval buď bouli nebo šampaňské s jahodama. Neustále nás někdo obsakoval, no my se měly jako v ráji - neskutečně! Vše jsme si maximálně užívaly, smály se dalšími ženami :) a nechaly ze hýčkat. Po nalíčení jsem se téměř nepoznala, koukala jsem do zrcadla a říkala si, tyyyjo, ta hezká holká co na mě kouká přeci nemohu být já. Všechny jsme vypadaly fantatisticky! Po náročné jídle a pití jsme se se Zuzu rozhodly, že se na chvíli odpojíme od ostatních a půjdeme spočinout na pokoj, kde jsme si pustily telku a kritizovaly všechny programy :) po hodince jsme se vykutálely z postelí, abysme se přichystaly na večerní jazzový koncert, kde nám hrál Štěpán Markovič, který nás se Zuzu dole "balil" a snažil se vytáhnout tím, jak hrál s Billem Clintnem apod. což nás mimochodem vůbec nezajímalo. Ale tak je třeba uznat, že je jistě mistr svého oboru, ale slimák je to taky! :-)
Ochutnávka sýrů byla výtečná, k tomu dobrá vína...a jazz :) myslím, že se v sále nacházelo více odpůrců než příznivců jazzu, ale to mi celkový dojem nijak nezkazilo.
Po několika hodinách jsem však naznala, že mě to nebaví a proto jsem se domluvila s Moňáris, že půjdeme mezi své vrstevníky, Zuzu byla přiopitá, takže ta ulehla a usla. My však s Moňáris vyrazily na dechovku do kutlurního domu Máj:) to byla paráda, hlavně pro mě jako milovnici takové hudby. Dokonce jsem si trsla, poznala neskutečné kvantum zástupců mužského pohlaví a ještě se pobavila. To prostě musíte někdy zkusit, zajet si tam...oni asi milují nové tváře. Protože tolik ctitelů jsem neměla snad od základní školy :-) Neustále mi někdo kupoval panáky a snažil se navázat nějakou konverzaci, haha. Každopádně jsme se pak přesunuly ještě do jedné hospody, kde jsem si dala ještě pár panáků a ve 3 utíkala do hotelu. Ráno jsme se nasnídaly, popovídaly s Mr.D, který mi začal říkat Jano Krausová :) a hurá do Prahy! Bylo nám strašně smutno, tak jsme si pustily Daniela Landu a zpívaly nahlas!
A co nám řekl Mr.D? Holčičky moje...než se mi z té kanceláře rozutečete do světa nebo na mateřskou (podotýkám, že to se týká pouze Zuzky), tak doufám, že se mi přijedete ještě ukázat :-D

Žádné komentáře: