Mexx world coming soon...

Drazí přátelé! Otevírejte šampaňské, rolujte červený koberec, odpalte ohňostroje. Mexx je zpět a je odhodlaná se s vámi podělit o příběhy neobyčejného šílenství :-)

Tentokrát vás čeká povídka o tom, jak si Mexx nasadila ďábelské šaty a jakto dobře nedopadlo, protože tohle pohádka není! :)
Minulý pátek se tradičně šlo na karaoke (čti Mexxina nová závislost)! Z tradičního karaoke se však ve finále stal netradiční večer. A jak to tomu došlo? Přesně tak přátelé, mohly za to černočerné ďábelské šaty. Došli jsme na inkriminované místo, dali si (ne)vinný střik, kdybych dodala mezi to "bílý" tak vás zajisté přepadnou úplně jiné myšlenky :) S Křupkou jsme se hned od začátku přiklonily k nové taktice a to: co nejvíce zpívat dříve než příjde víc lidí. Ovšem tato technika se neosvědčila přesně dle představ. Neboť druhou podmínkou bylo obměnit repertoár, což se nám asi podaří horko těžko. Jsem si říkala, dáme si California dreaming, tu přeci znám, to je pohoda a ejhle...když vám u toho karaoke nejede hlavní hudební linka, tak jste prostě někde (řekněme na hruškách). Takže náš pokus o obměnu repertoáru se nezdařil jak bylo v plánu. Ve finále jsme přešly na staré osvědčené songy! Kdybych si pamatovala, co jsem zpívala, tak bych to i pro představu vypsala, bohužel moje Visty stále padají a objevují se nová a nová okna :)
S postupem večera jsem od střiku přešla k panáku mého nového oblíbeného pití, Tullamore Dew (jak já s oblibou říkám, Tullamore - Dude!).
Okno - píseň - okno - panák - okno- tanec s Mr. Prohrabávačem vlasů...kdo to neviděl mi prostě neuvěří a přitom já za to nemohla, já šla na nevinný tanec, né do extravagantního kadeřnického salónu. Tak hlavně, že se ostatní pobavili! :)
Poslední, co si pamatuji je, že mi Klárka asi 100 x důrazně opakovala: "zaplať a jdeme!". Asi po 101 jsem musela říct ségře ať to laskavě zaplatí ať můžem jít! Dál už si jen pamatuji, že jsem někomu psala smsku, kam jdeme - teda trvalo mi to asi tak hodinu a to jsem měla nad sebou ještě supervizora. Nevím jak? ale došla jsem do Solidní Nejistoty...nevím jak? ale šla jsem raději tančit...Nevím jak? ale objevil se tam člověk, který tam neměl co dělat a o jehož přítomnost jsem vážně nestála! Nevím jak? ale najednou jsem se asi po hodině, kdy jsem dělala mrtvého brouka, probrala a chtěla pařit (někteří z vás jste to již se mnou zajisté zažili), jenže mi utli tipec a už mě pro změnu táhli domů. A to nemluvím o svém dětském výstupu na Národní třídě: "Mimi jdi mi koupit pití"!!! Mimi: "naser si a jdi si to koupit sama, máš nohy!" Mexx: "ale mě bolí nožičky, prosíííím" Mimi: "zapomeň" :-) dohadovaly jsme se asi 10 minut, přítomná Jitka na nás celou dobu pobaveně zírala, a pak prohlásila: "holky, vy máte tak krásný sesterský vztah, já znám tolik sourozenců, co si nadávají a nesnesou se a vy se máte taky rády, to je fakt neuvěřitelné" :-D
Tolik k pátečnímu řádění, ze kterého mě do dneška bolí nohy (neuvěřitelné)! A rada na závěr?

Nikdy nenoste ďábelské šaty nebo vám nápadníci sedřou paty! :)